Pokud chceme stavět například novou výrobní linku, případně halu, čeká nás spousta papírování. Nejenže je nutné vše nahlásit na příslušných místech a opatřit si veškerá nutná povolení, ale budou po nás chtít také nejrůznější studie.
Pokud stavíme, pak se bude nejčastěji jednat o dopad našeho plánu na životní prostředí. Bude tedy potřeba zpracovat studii o tom, zda se na vybrané lokalitě nenachází nějaké vzácné či dokonce chráněné druhy rostlin nebo živočichů, dále jaký bude mít náš projekt dopad na místní faunu a flóru. Je tam například nora, kde má momentálně nějaké zvíře mláďata? Není na tom místě frekventovaná migrační stezka zvěře? Na všechny tyto otázky se musí zodpovědět.
Dále je tu samozřejmě dopad na místní obyvatele. Zde se zaměřujeme především na hluk a prašnost, což jsou dvě věci, které by mohly u výrobních hal vadit nejvíce. Pak zde samozřejmě je dopad na lokální míru nezaměstnanosti – kolik pracovních míst se zde vytvoří? Pro jakou skupinu lidí? A předpokládá se, že se naberou místní, nebo ne?
Jak je vidět, je toho poměrně dost. Avšak pokud chci zpracovat studii Evalofa, musím se řídit přesnými pravidly.
Tím první je, že člověk, kterému tuto práci svěřím, bude pokud možno nezaujatý. Právě tento bod je nejčastěji přehlížen, a z pochopitelných důvodů. Samozřejmě zadavatel chce, aby studie dopadla pro něj příznivě, a tak si najme člověka, u kterého bude mít největší naději na požadovaný výsledek.
Je samozřejmé, že by měly využívány nejrůznější prostředky, aby se tomu zabránilo. Jedním z nich je i to, že studie by měl zadávat někdo nestranný. Obvykle to bývá místně příslušný obecní úřad, avšak někdy si podnikatel nechá zpracovat studii sám. Záleží pak na městu, zda ji přijme, nebo si nechá udělat vlastní.
Jak je vidět, není to zrovna jednoduchý proces. Ale tak už to v byrokracii chodí. Avšak je to jeden ze způsobů, jak chráníme, alespoň částečně, naši přírodu. A to za to stojí, ne?