Bydlení v paneláku znamená, že ať chceme nebo ne, musíme se potkávat a brát na vědomí i své sousedy. To se týká především společných prostor, které využívají všichni takřka stejnou měrou. Proto nastává otázka, kdo by o nich měl rozhodovat.
Dříve byl obvyklé, že v každém takovém domě bylo bytové družstvo, které se o tyto záležitosti staralo. Jeho členy byli takřka všichni majitelé bytů, a tímto způsobem se podíleli na rozhodování o věcech, které ovlivní všechny.
Dnes však již tato družstva prakticky neexistují, i když je ještě někde najdeme. Nahradila je volnější společenství vlastníků jednotek. Do něj patří každý, kdo má v daném domě nějaký podíl. Toto společenství, zkráceně SVJ, pak řeší otázky, které se týkají všech, jako je například zateplení domu, oprava schodů či výměna výtahu.
Avšak ačkoliv se obvykle rozhoduje hlasováním, přesto zde musí být jednotlivec, který bude mít pravomoc dané rozhodnutí realizovat. Ten je předsedou onoho SVJ, s právem svolávat schůze a nakládat s peněžním fondem.
Ovšem otázkou je, jak předsedu vybrat. Máme v podstatě dvě možnosti. Buď jej můžeme zvolit z řad obyvatel domu, což bývá obvyklý případ, nebo může připadat v úvahu externí předseda SVJ. Ten obvykle sídlí jinde, a na domu nemá nějaký zvláštní zájem, obvykle ani příliš nezná jednotlivé nájemníky.
To má tu výhodu, že může být nestranný, avšak na druhou stranu nemá takový osobní zájem na tom, aby byl onen dům v co nejlepším stavu. Také je fakt, že si za svou práci nechá zaplatit. Má však také mnohem více zkušeností, takže je mnohem pravděpodobnější, že bude úspěšnější při jednání s úřady například při vyřizování nejrůznějších povolení.
Samozřejmě záleží nakonec na tom, co si obyvatelé sami zvolí. Avšak je potřeba si uvědomit, že se jedná o závažnou otázku, a jako k takové k ní přistupovat. Jen tak bude zaručen spokojený život všech zúčastněných.