Patříte k těm, co každé ráno (v horším případě pěkně na směny) s otráveným výrazem zamáčknete budík a místo rozbřesku se vám pod víčka plíží vidiny trmácení se za všetečnou prací? Zas po Vás bude každý něco chtít. Zákazníci, nadřízení, mistři, šéfové…
Zaparkují vedle Vás s bourákem o třídu lepší, než je to Vaše. Pokud jste tedy nedojeli hromadnou dopravou spolu s dalšími namačkanými studenty, zaměstnanci a všepřítomnými důchodci.
Aspoň si člověk zajde večer na pivo. Na to ještě máme. Už se Vám takhle nějaký podnapilý podnikatel nebo šéfík svěřil u jednoho, kolik si vyplatil na podílech? Kolik stál manželčin kožich a že chce jeho 6letý syn zase nového i-phona?
TAK DO TOHO!
Pročpak nezačnete taky pracovat „na sebe“?
Pokud o tom uvažujete, nebo Vám vrtá v hlavě, proč někdo podniká, proč má někdo víc, pojďme se tomu podívat na kloub. Zkusme si vytvořit seznam pro a proti.
PRO:
· Jste si sami svým šéfem
Nikdo Vám nenařizuje v kolik hodin Vám začíná pracovní doba, kde máte práci vykonávat, pro jaké zákazníky. Dovolenou Vám má určovat šéf – takže vždy, když se hodí.
· Sami si určujete, kolik vyděláte
Tento bod musíte brát ještě s větším nadhledem než ty ostatní. Samozřejmě, že si neřeknu, že vydělám za měsíc milion a ono to půjde. Ale pokud jste šikovní a přinášíte zaměstnavateli užitek (to byste měli, pokud Vás platí a drží si Vás), vynecháte lidi okolo, na které pracujete. Vše, co zvládnete vydělat si vyděláváte na sebe. Velká zakázka už není jen víc práce za stejnou měsíční mzdu, ale velká příležitost.
· Můžete si uplatňovat výdaje paušálem
Pokud na svoji činnost nemáte vysoké skutečné výdaje (práce hlavou nebo rukama bez přeprodeje zboží nebo spotřeby drahého materiálu) mohu si určit za výdaje většinou 60 % svého zisku (dle druhu svého podnikání) -> může značně snížit základ daně a odvodů
· Úhrn sociálního a zdravotního je ve výsledku méně než u zaměstnání – 21,35 % ze zisku
Zaměstnanec si sice strhává z hrubé mzdy „jen“ 11 % (6,5 % sociální pojištění a 4,5 zdravotní), ale vzhledem k tomu, že mzdu Vám určuje zaměstnavatel, počítá s náklady na Vás jako takovými. Ne Vaši hrubou mzdu. A zaměstnavatel za Vás vysolí dalších 34 % hrubé mzdy. To je 45 % sociální a zdravotní, daň 15 % (aby se neřeklo, máte z ní slevu, takže daň začínáte pociťovat až od výplaty nad 13 800 Kč). Ze mzdy nám toho odchází opravdu hodně. Snad to ten náš stát využívá kvalitně a přerozděluje opravdu potřebným. Ale to je na jiné povídání.
PROTI:
· Jste si sami svým šéfem (ono se přeci jen hůř do něčeho tlačí, když Vás nikdo jiný netlačí). Vše financujete sami – žádná záruka. Odběratel nezaplatí, není na trhu dostatek práce… Nemáte zaručenou výpovědní lhůtu a mzdu, kterou máte v případě, že zaměstnavatel pro Vás zrovna práci na kratší dobu nemá. Nemáte placenou dovolenou. Máte nižší nemocenskou a důchod. (Pamatujete nižší odvody jako výhodu?) Ve zboží Vám leží peníze, co nemůžete využít. Pro dodavatele Vám peníze leží na účtech. Odpovědnost, starosti. Pokud to rozjedete ve větším a nejste na vše sami, platíte zaměstnance Vy. Zaručujete jim bezpečí. Jistotu. Mají určenou pracovní dobu – přesčasy jsou zákonem omezené, vše jim musíte zaplatit. Co udělali i co neudělali. Nezbývá, než po nich křičet, aby dělali.
Pokud to půjde dobře, můžete se dostat jednou za čas na pivo a pochválit se, kolik jste vydělal a co koupil manželce k Vánocům.
A pokud to dobře nepůjde, můžete alespoň konstatovat, jak náš stát podnikatelům nefandí, kdo Vám dluží, kolik hodin denně děláte a že to EET Vás teda pěkně štve.